Bezvědomí - je projevem poruchy činnosti centrální nervové soustavy a stav útlumu vědomí a bdělosti různé intenzity. Je vždy obrazem funkčního, nebo anatomického poškození mozku a bezprostředně ohrožuje život člověka, především udušením (tzv. zapadnutím jazyka, aspirací apod.)
Vědomí - uvědomování si věcí z okolního prostředí,vlastních vzpomínek, myšlenek, pocitů, schopnost zaměřit na ně svou pozornost a moci jednat podle své vůle.
Dělení poruch vědomí
Kvantitativní poruchy vědomí
* Somnolence - reakce na slovo zachována, zpomalena, spontánní projevy bdělosti minimální
* Sopor - nemocný nereaguje na oslovení, lze vybavit reakci na dotek či na bolestivý podnět
(Semikoma - stav předcházející hlubokému bezvědomí)
* Koma - nemocný nereaguje ani na bolestivý podnět
Kvalitativní poruchy vědomí - bdělost zachována, vědomí změněn (např.delirantní stavy, halucinace, zmatenost atd.). Tyto poruchy vyžadují nejčastěji spíše psychiatrickou péči.
Bodovací schémata
Jsou používaná v přednemocniční i nemocniční péči (snaha o mezinárodní a interdisciplinární standardizaci) užívající bodového ohodnocení reakce na oslovení a bolestivý podnět a hodnocení spontánní aktivity nemocného - otevření očí, pohybová aktivita, slovní projev…
V ČR nejpoužívanější :
Glasgow coma score (GCS)
Benešovo score
Příčiny a stavy vyvolávající poruchy vědomí :
Neurogenní (poškození mozku) - poranění mozku a hlavy (autonehody, pády z kola, pády z výšky, sport…. - otřes, zhmoždění a stlačení mozku), záněty mozkových plen (encephalitis, meningitis), krvácení do mozku úrazové i neúrazové, cévní mozkové příhody, křeče, epilepsie - může jít často o nemoci interního, nebo neurologického rázu,..…
Primárně psychogenní (duševní poruchy) - hysterie, katatonie…
Exogenní (zevní příčiny) - otravy (alkohol, drogy, léky, některé houby, kysličník uhelnatý, úrazy hlavy, polytraumata…)
Endogenní a metabolické - úplavice cukrová ("cukrovka"), onemocnění jater, ledvin, štítné žlázy…
Kardiovaskulární (onemocnění srdce a cév) - zástava oběhu, poruchy rytmu, akutní infarkt myokardu, šokové stavy, může vzniknout tzv. hypoxie mozková
(nedokysličení mozku) např. při selhání dýchání (tonutí, dušení), či oběhu (infarkt, úraz el. proudem,..)…
Respirační – aspirace, bronchospasmus
Poruchy vodní, minerálové, tepelné - minerálový rozvrat, dehydratace….
Příčinou bezvědomí však může být i tepelné poškození
celkové přehřátí, alergie a mnoho jiných
Příznaky bezvědomí
- člověk leží zhroucen na podložce (výjimečně křečuje - epilepsie), má zcela povolené svalové napětí, tedy i závěs jazyka, který vlastní vahou zapadá k zadní stěně hltanu a uzavírá tak přístup vzduchu do dýchacích cest, dochází tak k dušení
- nereaguje na vnější podměty (v pořadí oslovení, jemné zatřesení, event. štípnutí)
První pomoc, přístup a opatření před příjezdem odborné pomoci
1.) odstranění vyvolávající příčiny (přerušení elektrického proudu, vynesení ze zamořeného prostu - požár,kouř,chemikálie, vytažení z vody - to vše provádíme tak, aby nedošlo k ohrožení života zachránce. Vyproštění zejména při autonehodách musí být enormně opatrné a nenásilné, neboť se může jednat o současné poranění mozku a páteře /míchy/, které může nešetrné a neinformované vyprošťování velmi podstatně zhoršit. Stejně tak může být poranění hlavy kombinováno s poraněním hrudníku, břicha a končetin, s krvácením…K těmto opatřením můžeme přiřadit i uložení nemocného do bezpečí při křečích tak, aby nemohlo dojít k poranění o okolní předměty. Je proto velmi důležité uvědomit si, zda je přesun bezvědomého nutný.
2.) pokus o navázání kontaktu (oslovení, zatřesení)
3.) jištění životních funkcí, rychlé celkové vyšetření, tep na krkavicích
- šetrné otočení na záda
- revize dutiny ústní
- uvolnění dýchacích cest
- zákon hlavy - oddálení kořene jazyka od zadní stěna hltanu (pokud nemáme podezření na poranění páteře)
- uvolnění dýchacích cest trojitým manévrem (Esmarchův manévr) - (své prsty pokládáme za úhel dolní čelisti, palce vedle sebe na bradu, tahem za úhel a mírným tlakem na bradu dolní čelist povytahujeme a vysouváme dopředu , vytáhneme tak závěsný aparát jazyka, který uvolní dýchací cesty
- kontrola dechu (poslechem - ucho zachránce k nosu a puse postiženého, pohmatem - ruce na hrudník a nadbřišek, pohledem - zvedá se hrudník
- kontrola tepu - na krční tepně (arterie carotis) pomocí bříšek 2. + 3. prstu (nikdy neměříme tep na periferii, kde tepová vlna nemusí být dostatečně zřejmá
- při zjištění zástavy dechu, nebo oběhu přetáčíme postiženého okamžitě na záda a zahajujeme resuscitace (popis v kapitole o KPCR)
4.) jsou-li zachovány základní životní funkce, ukládáme postiženého do stabilizované polohy na boku, která zabezpečuje stále volné dýchací cesty, zabraňuje event. aspiraci,..
- neustále kontrolujeme životní funkce postiženého
- voláme odbornou lékařskou pomoc
Dodatek
Při každém bezvědomí je třeba zjistit anamnézu. Tzn. pátrat po event. příčinách na první pohled nezřejmých apod.Zjišťujeme a ověřujeme příčiny, nebo okolnosti vedoucích k bezvědomí, nejsou-li tyto zjevné. Patří sem zjištění dalších informací od kompetentních rodinných příslušníků, přátel, týkající se průvodních onemocnění.
1. zajímají nás nemoci srdce, údaje o vysokém krevním tlaku, prodělané cévní mozkové příhody, operace, cukrovka, bližší informace o její léčbě (podávání insulinu )
2. léky, které nemocný užívá
3. alergie
Zvláště pak věnujeme pozornost přítomnosti vpichů od injekčních jehel na pažích, v meziprstí..., zápach dechu - alkohol, aceton (cukrovka), toluen,
ohledání místa nálezu osoby - ampule, stříkačky, lahvičky či blistry od léků, dopis na rozloučenou...
Všechna tato opatření je nutno zahájit včas a bez zbytečného váhání, neboť jak bylo řečeno již v definici, bezvědomí může a většinou signalizuje velmi závažný stav nemocného. To se týká nejen akutních stavů ve smyslu úrazu, ale i zhoršení již existujícího onemocnění.
Stabilizovaná poloha na boku
Včasné a rozhodné poskytnutí laické první pomoci je mnohdy prvním a často rozhodujícím krokem k záchraně zdraví i života. Včasné přivolání odborné pomoci pak samozřejmě umožňuje poskytnutí nejvyšší odborné péče v nejkratším čase a podstatně zvětšuje šance nemocného na přežití a úplné uzdravení.